Sponsorship a sport jdou ruka v ruce

Kdysi byl sponsorship jednodušší

Pamatujete si na osmdesátá léta, kdy hlavním sponzorem F1 byli výrobci cigaret a tabáku? Po vlně zdravotní osvěty a silných protitabákových regulací se reklama na tabák téměř úplně vyřadila. Důvodem však nebyla morální stránka věci, ale zákon o reklamě, který zakazoval výrobcům cigaret jakoukoli reklamu.

Dnes si subjekt vybírá s kým spojí své jméno

Posouváme se o pár desetiletí dopředu a máme zde nové dilema. Tentokrát se však k legislativním omezením připojuje něco jako morální stránka věci. Základní otázkou se stává, zda daný subjekt (klub, sportovec...) je ochoten své jméno spojit s něčím jako je hazard či tipování. V Čechách či na Slovensku, kde od roku 2018 vládnou subjekty s lokální licencí můžeme současný stav nazvat „symbiózou mezi státem a subjekty“.

Na první pohled nikdo nic neřeší a firmy si v klidu podnikají a platí daně. Nutno však podotknout, že za pá let fungování nevyšla na světlo světa žádná větší kauza. Nikde jsme neslyšeli a nezletilých hráčích, praní špinavých peněz či parazitování na zranitelných skupinách.

Abychom viděli něco jako „hon na čarodějnice“ musíme tedy jít do UK, Švédska či Dánska.

Když se řekne regulace

...si mnoho z nás představí soubor pravidel, která se dodržují. Při pohledu na seznam pokut v UK se mi do úst tlačí otázka "co se tam sakra děje". Několik pokut přesahujících 5 milionů, desítky pokut přesahujících milion, stovky pokut přesahujících 100 000 liber.

Člověk může mít pocit, že UK je v porovnání s Českem země zločinců. Kauzy jsou totiž opravdu vážné. Hraní nezletilých, nefungující "samo-vyřazení se", praní špinavých peněz...

V UK tím pádem sportovní kluby či jednotlivci zavrhují partnerství s bookmakery, kasiny a nahrazují je například finančními domy. U nás v Česku a na Slovensku je však situace úplně jiná.